Jak často venčit dospělého psa, ukáže spíš jeho chování než hodinky

Dospělý pes obvykle potřebuje alespoň tři vycházky denně, z nichž jedna je delší a pestřejší. Jak často venčit dospělého psa, ale nerozhoduje jen číslo, významnou roli má velikost, zdravotní stav a temperament. Border kolie s jedinou půlhodinovou procházkou by doma brzy začala ničit nábytek, zatímco starší jorkšír tutéž dávku zvládne s pohodou. Nejlepším měřítkem je pes sám: po dobré procházce se uklidní, po nedostatečné obchází byt a vyžaduje pozornost.

Kdy stačí tři kratší vycházky

Klidný dospělý pes střední energie obvykle vystačí s ranní, polední a večerní procházkou. Ráno a v poledne mohou být kratší, hlavně na vyvenčení a očuchání okolí. Večer se vyplatí delší trasa, kdy si pes pročistí hlavu a spotřebuje zbytek energie.

Důležitější než minuty je kvalita. Pes, který smí čichat a prozkoumávat, se zabaví víc než ten, kterého táhnete rovnou po chodníku. Čichání ho unaví psychicky, a to bývá víc než ujeté kilometry. Dopřejte mu proto aspoň jednu procházku, na které nemusí jít v sevřeném tempu.

Venčení musí také odpovídat potřebám těla. Dospělý pes by neměl čekat na vyvenčení déle, než kolik snese bez nepohodlí, a opakované zadržování moči mu škodí. Pokud pracujete mimo domov, domluvte si někoho na polední vycházku. Přesný čas není nutný, pravidelnost ano.

Kdy tři procházky nestačí

Pracovní a pastevecká plemena, třeba border kolie nebo australský ovčák, vyžadují víc pohybu i práce hlavou. Tři krátké obchůzky jim nevystačí a přebytek energie se projeví doma. Hledejte činnosti, při kterých se pes učí, hledá nebo běhá na bezpečném místě bez vodítka.

Mladý dospělý pes do tří let bývá energičtější než pětiletý. Pokud po večerní procházce dál lítá po bytě, dostal nejspíš málo. Běh u kola zkoušejte až poté, co veterinář potvrdí, že jsou klouby v pořádku. Zátěž zvyšujte postupně.

Dlouhý výlet o víkendu neodčiní týden krátkých obchůzek. Pes si nemůže přespat to, co mu chybělo. Lepší je rovnoměrná zátěž každý den doplněná výletem jednou za čas. Po náročném dni mu dopřejte klidnější.

Malý pes, velký pes: rozdíly, které se projeví hned

Malé plemeno neznamená malou potřebu pohybu. Jack russell teriér může být živější než nejeden velký pes. Menší pes ale za stejnou dobu udělá víc kroků, takže mu stačí kratší trasa. Velký pes potřebuje delší krok a víc prostoru.

Velká a těžká plemena, například dogy nebo bernardýni, mají citlivější klouby. Dlouhý běh po tvrdém povrchu nebo časté skákání jim neprospívá. Lépe jim vyhovuje klidná chůze po měkčím povrchu. Rozsah zátěže si ověřte u veterináře.

Plemena s krátkým nosem, třeba mopsi nebo buldočci, se přehřívají snadněji. V létě si procházky dopřejte ráno a večer. Dýchají hlučně a rychle se unaví, což ale neznamená, že pohyb nepotřebují. Jen jej rozložte na kratší úseky.

Senior a nemocný pes: méně kilometrů, ale dál pravidelně

Starší pes zpomalí, ale pohyb potřebuje dál. Kratší a častější procházky jsou pro něj lepší než jedna dlouhá. Kloubům i trávení prospívá pravidelnost.

Pokud pes zaostává, často si lehá nebo se zdráhá před schody, může ho něco bolet. Tohle není stárnutí, které se musí snášet. Domluvte vyšetření u veterináře, protože bolest se dá často zmírnit.

Rekonvalescenci po operaci nebo úrazu řiďte pokyny veterináře. On určí, kdy a jak dlouho smí pes chodit. Do té doby ho nevoďte na dlouhé trasy, i když se tváří čile. Dodržený režim předchází komplikacím.

Jak poznat, že psovi pohyb chybí

Nedostatek pohybu se zřídka ohlásí jediným příznakem. Obvykle jde o souhrn drobností, které si majitel zpočátku vysvětluje jinak.

• pes ničí pohovku, boty nebo dveře,
• vyžaduje pozornost štěkáním nebo nošením hraček,
• po večerní procházce je dál napnutý a neklidný,
• přibývá na váze, i když se krmení nezměnilo,
• na vodítku tahá víc než dřív.

Stejné příznaky může mít i pes s bolestí, úzkostí nebo nemocí, takže nerozhoduje žádný z nich sám. Pokud se po přidání procházek nezlepší, poraďte se s veterinářem nebo zkušeným kynologem.

Kdy venčení zkrátit nebo odložit

V horku vynechte poledne a vybírejte stinná místa. Rozpálený asfalt popálí tlapky, a proto ho vyzkoušejte vlastní dlaní. Za mrazu a náledí hlídejte tlapky i posypovou sůl na chodnících.

Těsně po jídle pes zbytečně neběhá. U velkých plemen hrozí akutní stav s nafouknutím žaludku, proto mezi krmením a intenzivním pohybem nechte odstup. Jeho délku vám doporučí veterinář.

Psa s průjmem, zvracením nebo horečkou vyvenčte jen krátce a poraďte se s veterinářem. Pes, který odmítá jít ven, kulhá nebo velmi hodně pije, nepatří na dlouhou trasu. Jeho potřeba pohybu neznamená, že to musí zvládnout.

Můj tip: Doporučila bych vést si týden jednoduchý záznam, kdy byla procházka, jak dlouhá a jak se pes večer choval. Z pár řádků poznáte, zda přidat, nebo ubrat. Hodí se i jako podklad pro návštěvu veterináře.

Zdroje

• Česká kynologická unie
• Česká veterinární komora